sobota 12. listopadu 2011

Nevěřte každému slovu v propagačním letáku

  Dnes bych ráda mluvila o tom, že agentury umí naslibovat spoustu věcí a skutek utek...a opatrně musíte brát i propagační letáky. Ne všechno je tam tak úplně pravda a je dobré na to být připraven.

 Co píše Au-pair in America:



  • Zdarma zpáteční letenka z Prahy do New Yorku a následně do místa bydliště hostitelské rodiny - Zpáteční letenku máte zdarma pouze tehdy, pokud splníte onen povinný rok. Jinak jedete domů na vlastní náklady. Zpáteční let bývá poté hodně dlouhý, neboť agentura pořizuje let co možná nejlevnější, a tudíž vás může čekat spousta přestupů. Příklad mojí ukrajinské kolegyně: Salt lake city - SF- NY- Frankfurt-Kyjev
  • Zdarma čtyřdenní školení v New Yorku - Nepředstavujte si apartmán na 5th Avenue a výhled na Sochu Svobody. Obvykle školení bývá v New Jersey - a to neni to samé jako NY. Pokud nehodláte absolvovat rychlý výlet s agenturou do Big Apple, na školení vás žádný New York nečeká.
  • Kapesné min. $ 195,75 / týden, u programu Au pair Extraordinaire min. $ 250,- / týden -Slovo kapesné je zde opravdu správně užito. Jako Au-pair si moc nevyděláte. 
  • Jednorázový příspěvek na studium angličtiny nebo odborného kurzu částkou $ 500,- /rok - Většinou to nestačí. 500 USD je zhruba polovina rozpočtu na vaše vzdělání. Odborné kurzy bývají drahé nebo probíhají v době, kdy většina au-pairs pracuje
  • 13-ti měsíční J-1 vízum s možností prodloužení na dalších 12 měsíců - V prvním roce si můžete cestovat kam chcete, v roce druhém vám musí stačit Státy
  • Zdarma ubytování a stravu v rodině.
  • Základní zdravotní pojištění - Neobsahuje 13tý měsíc pobytu. Je opravdu základní. Především pokud jste fanda do sportu a dalších aktivit, kde hrozí zranění, připojistěte se. Klidně u jiné pojišťovny.
  • Dva týdny placené dovolené -Moc nepočítejte s tím, že si je budete moci vybrat v celku, stejně jako nepočítejte s tím, že rodina se vám podřídí. V pravidlech je, že rodina vám může udělit jeden týden dovolené a vy si druhý vyberete sama.
  • Volný jeden a půl dne každý týden (obvykle půl soboty a celá neděle) - Agentury sice rády tvrdí, že au-pairky mají volné víkendy, ale mně by prsty nestačily na to, abych spočítala kolik jich ty volné víkendy nemá. Klidně se vám může stát, že vaše volno bude velmi proměnlivé a i během pracovního týdne.
  • Volný víkend jednou za měsíc (tj. od pátečního večera do pondělního rána).
  • Podporu amerického koordinátora po celý rok.
  • Možnost cestování po USA po ukončení au pair programu (13. měsíc).
  • Pro případ nesnází má každá au pair možnost použít bezplatnou 24 hodinovou Helpline.

čtvrtek 10. listopadu 2011

Vyhrajte au-pair pobyt

 Ačkoliv je au-pair program zaručeně nejlevnějším legálním pracovním programem v USA, každého jistě potěší, že právě teď je možnost na něm ušetřit nějaký ten dolárek.
  Česká agentura Student Agency nabízí právě teď budoucím au-pairs vyhrát pobyt do USA. Tedy lépe řečeno ušetřit na něm 300 USD. Registrační tisícikoruna zůstává a stejně jako poplatek za vízum.

Podmínky samozřejmě také nějaké jsou - musíte se registrovat v říjnu, listopadu nebo v prosinci.

Pokud jste z Ostravy a okolí, nepropásnětě přednášku s účastníkem pobytu ( 2.12.2011 pobočka STUDENT AGENCY v Ostravě v 15hod)

sobota 5. listopadu 2011

Rozhovor s Marianou : Kanadu jsem nenáviděla

   Mariana je moje kamarádka z Prahy. Osud tomu zřejmě chtěl, že my dvě jsme se staly au-pairkami. Mary si vybrala jako cílovou destinaci Kanadu a já ji poprosila a kamarádsky zneužila k úplně prvnímu rozhovoru na Senior au-pair.


Jak moc je těžké rozhodnutí stát se au-pair?
-          Asi jak u koho. U mě to nebylo zkratové rozhodnutí, ale také jsem to úplně neplánovala. Alespoň ne hned teď a ne na  skoro rok. Po rozchodu s přítelem už mě tady nic nedrželo a měla jsem potřebu „vyčistit si hlavu“.

Ty jsi Au-pair v Kanadě. To není úplně klasická destinace pro au-pairky.
-         Já měla od začátku jasno v tom, že do Anglie nechci. Tam jsou holky spíš uklízečky než chůvy. Líbilo by se mi třeba v Irsku, ale pak jsem narazila na možnost vyjet do Kanady přes Working and Holiday. Bylo rozhodnuto. Určitě nejvíc by mě lákala USA, ale na to jsem tenkrát neměla reference.

Jaké byly začátky a co kulturní šok?
-         Strašný! Strašný! Úplně všechno. Od první minuty jsem si říkala kde to jsem, proč tu jsem! Trvalo mi dlouho, než jsem se adaptovala. Přijela jsem na začátku června a asi prvních čtrnáct dní bylo psí počasí a to tu moji depresi ještě víc prohlubovalo. Moc tomu nepřidala ani rodina. Neměla jsem tady žádnou blízkou duši. Pak se to zlomilo. Začala jsem psát blog a mohla jsem se vyznat ze svých pocitů. Kanada je krásná, ale já ji tenkrát z duše nenáviděla.


Proč jsi nesedla na letadlo a nejela domů?
-          Něco ve mně asi nechtělo domů. A taky jsem dala nějaké peníze za letenku, víza…nechtělo se mi domů s prázdnou. Více než o návratu domů jsem uvažovala o změně jobu. Chtěla jsem pracovat jako servírka v hotelech. To nevyšlo. Zůstala jsem u aupairování, ale po čase jsem alespoň změnila rodinu.

A k lepšímu?
-            Obrat asi tak o 4554455125 stupňů. Konečně se tu cítím jako člen rodiny, ne jako zaměstnanec. Host rodiče nemají mindráky a komplexy a uvědomují si, že jim hlídam to nejcennější v jejich životech  - jejich děti.

Jak vypadá tvůj denní režim? A jaký byl ten u předchozí rodiny?
-         Ráno vstávám s dětmi a vezu je do školy. Pak mám volno a jdu do školy, nebo do knihovny, nebo prostě jen tak relaxuju. Následuje vyzvednutí dětí ze školy, pomoc s úkoly, odvoz na jejich aktivity. Rodiče jsou hodně zaneprázdněni, maminka pracuje na směny a nedá se tedy říct, že mám fixní režim. Někdy pracuji i o víkendech. Nevadí mi to. Jedinou nevýhodou je, že opravdu trávím spoustu času v autě a tady je doprava opravdu hustá a sežere to spoustu času.
U minulé rodiny jsem měla podstatně méně volného času přes dopoledne. Malej byl celý den doma a práce s ním byla rozdělena v podstat na dvě etapy: Jídlo a nucení do jídla. Matka mu všechno dovolila a přerůstal všem lidem kolem přes hlavu. Už bych asi nikdy nechtěla pracovat pro svobodnou matku. Měla jsem volné víkendy, ale ze začátku nebylo s kým je trávit.


Opusťme trochu au-pair svět a řekni nám, co tě v Kanadě nejvíc překvapilo?
 Já nemůžu říct, že jsem na něco zírala s otevřenou pusou, to ne. Zase nechci říct, že nic….no možná to, že jdete po ulici a potkáváte lidi z různých koutů světa. Ženy v sárí, muže v turbanech, Asiaty, černochy. Ale tohle se dá zažít i v Anglii.  Dále bych řekla, že ochota prodavačů je tu mnohonásobně vyšší. Na to asi pořád nejsem zvyklá
- J

Jaké je žití ve městě, které bylo ohodnoceno jako nejlepší místo k životu?
-          Teď už fajn. Vancouver je ohromný a je tady spousta míst, kam zajít. Kousek do přírody, kousek do USA. To město má zvláštní energii. Ale je tu taky spousta nebezpečných čtvrtí. Někdo o Vancouveru, respektive Britské Kolumbii říká, že je to taková Californie – nejlepší místo k životu, hodně k vidění. Pořád si ale myslím, že to moje nejlepší místo k životu je Praha.

Nepřemýšlela jsi o prodloužení pobytu?
-          Ne. Stejně moc na výběr nemám. Vízum vyprší v červnu. Já nešla do Kanady za vidinou „že v cizině to je přece vždycky lepší.“
 
A jaká byla tedy ta tvoje vidina?
-          Jak jsem řekla na začátku, toužila jsem trošku změnit prostředí. Dále jsem se chtěla přesvědčit, že slunce vychází i jinde, zlepšit angličtinu, trochu cestovat.  Nedávno jsem o tom psala článek, že i v dnešní době jsou lidé, kteří si myslí, že v Americe je to stokrát lepší, než doma. Nerada bych to zase pitvala J.

Co tě čeká v dohledné době?
-          Za pár hodin party. Potom Vánoce v Kanadě. Pak dovolená. Pokud se počítá do dohledné doby i duben, tak to mě čeká pakování kufru domů do Česka.

Co plánuješ po návratu?
-          Nesnášim tuhle otázku. A to proto, že na ni nemam odpověď. Plán byl splnit si sen o Americe ( zase jako au-pair). Teď mám ale přítele a uvidíme, jak to všechno bude.  Do dubna daleko. Možná mě zejtra srazí nějakej teenager v autě a bude vymalováno J.

Klasická poslední otázka: Nějaká rada pro budoucí au-pair?
 Nemalujte si au-pairování v růžových barvách. Je to občas hodně tvrdej chleba. Nevěřte tomu, co vám nakukají v agentuře. Než někam odjedete, mluvte s rodinou o všem možném – já to neudělala a doplatila jsem na to.Na druhou stranu věřte tomu, že pak jednou budete na svoji au-pair kariéru vzpomínat s úsměvem. A cestujte, cestujte, cestujte.